Parky s historií a složitější současností

Návštěvu Frýdku-Místku začněme historickým exkursem: Městečko Místek mělo dlouho spíše zemědělský ráz. V 18. století stoupal význam řemesel a obchodu. K prudkému rozvoji města došlo až v druhé polovině 19. století v důsledku industrializace. Rozvoj města vyvolal koncem 19. století a počátkem 20. století potřebu mnoha nových budov a veřejných prostranství. Byla postavena řada dodnes významných objektů, například Národní dům (1896), radnice a spořitelna (1898 – nynější ZUŠ), České gymnázium (1899 – nyní Obchodní akademie) aj. Na místě dnešních Sadů Bedřicha Smetany vznikala postupně střelnice, městské koupaliště a sokolské cvičiště. Přístavbou jednopatrového křídla k budově střelnice vznikl „Německý dům“ (dnes „Český dům“). U něj byla zřízena i zahradní restaurace. V okolí těchto aktivit, podél řeky Ostravice, vznikala postupně i plocha veřejně přístupné zeleně. V té době patřilo k „dobrému jménu“, aby město mělo své městské sady, které plnily spíše funkci společenskou než rekreační v dnešním slova smyslu.

Zásadní úpravy Městských sadů se datují k roku 1921. V podstatě došlo na celé území od sokolského cvičiště až po dnešní lávku přes řeku Ostravici u okresního archivu. Z popudu místeckého Pěvecko-hudebního spolku Smetana bylo zadáno Janu Štursovi provedení sochy Bedřicha Smetany. Byla odlita z bronzu v roce 1923. Byla slavnostně odhalena počátkem léta 1926 při zahájení Jubilejní výstavy moravsko-slezského Pobeskydí, která se v sadech konala, a při té příležitosti byly Městské sady přejmenovány na Sady Bedřicha Smetany.

Na sokolském cvičišti v sadech se v roce 1926 uskutečnil také Slet Podbeskydské župy sokolské, sady byly zázemím pro cvičence i návštěvníky. V roce 1932 byl na sokolském cvičišti dokončen sokolský pavilon. V sadech vznikl také hudební pavilon, fontána s okrasným bazénkem (prý zde byly dlouhá léta bez újmy chovány zlaté a červené rybičky) a alpinum s výsadbou květin. Sady Bedřicha Smetany se staly významným veřejným prostorem města Místku.

Sady od doby vzniku procházejí neustálými změnami. V roce 1937 byl na severním okraji sadů postaven památník „Pěvci Slezských písní“. Po roce 1945 postavili místečtí Sokolové vedle sokolského cvičiště památník popraveným a umučeným Sokolům.

Největší pohroma postihla sady v roce 1957. Větrná smršť zničila, až na několik výjimek, všechny stromy v zadní části parku (zhruba od hudebního pavilonu po tenisové kurty). Tato část pak musela být v dalších letech zcela nově upravena. Velké změny nastaly v souvislosti s budováním průtahu městem v druhé polovině sedmdesátých let. U mostu přes Ostravici byla původní komunikace rozšířena směrem do sadů, a tak byl z výměry ubrán pás asi 20 m široký. Památník „Pěvci Slezských písní“ byl přemístěn do parku u kina P. Bezruče. Z nároží ulice Palackého byl do sadů přemístěn Památník Dr. Miroslava Tyrše. Velkým zásahem bylo vybudování nové obslužné komunikace z ulice Třebízského k budově dnešního obvodního oddělení policie a zadnímu traktu kina Vlast a Českého domu (z nového průtahu nebylo možné žádné odbočení k těmto budovám).

V roce 1997 byla nově upravena zadní část sadů u lávky přes Ostravici u tenisových kurtů. Do té doby to byla nejméně udržovaná a málo využívaná část sadů. Do terénní deprese se dlouhá léta vozilo listí a pokosená tráva. Proto byl celý prostor srovnán, zatravněn, vybudovány nové chodníky a instalovány lavičky. Soukromým subjektem zde byla postavena nová restaurace „Krmelec“, což ještě zvýšilo návštěvnost této části sadů. V roce 1998 se na místě bývalého městského koupaliště vedle sokolského areálu postavilo nové moderní dětské hřiště a byla nově upravena část mezi sokolským areálem a mostem přes Ostravici (od doby budování průtahu městem téměř neudržovaný prostor).

Hřiště, převážně z dřevěných prvků, bylo nutno v roce 2005 rekonstruovat. Po hrázi Ostravice byla v roce 2009 postavena cyklostezka, v souvislosti s ní byl vedle dětského hřiště postaven i odpočinkový krytý pavilon s lavičkami.

Velkou změnou prošla v roce 2010 centrální část sadů okolo hudebního pavilonu. Tento pavilon již delší dobu technicky nevyhovoval, a proto byl nahrazen zcela novou stavbou. Upravilo se také okolí, byly naistalovány nové lavičky, koše a stojany na kola. V místě, kde kdysi byla fontána a okrasné jezírko, byla vybudována fontána nová. V novém pavilonu tak mohla být obnovena tradice konání hudebních produkcí, které byly kdysi samozřejmou a oblíbenou součástí pobytů v parku. V tomtéž roce se také u restaurace „Krmelec“ vybudovalo menší, nové dětské hřiště. V sadech vyrůstá přirozeně v podrostu stromů také množství rostlin, které zde hlavně na jaře vytvářejí koberce květů. Dnes jsou Sady Bedřicha Smetany velmi navštěvovaným a oblíbeným místem pro krátkodobou rekreaci a s výměrou 7,22 ha největším parkem ve Frýdku-Místku. Jejich význam podtrhuje i to, že je součástí hlavní severojižní zelené osy města, jejich okrajem protéká řeka Ostravice s bohatou doprovodnou vysokou zelení a jsou napojeny na cyklostezku Ostrava –Beskydy.

Dalšími významnými sady města Frýdek-Místek byly Sady Svobody. Jejich vznik je spojen především s Výstavou Bezručova kraje, uspořádanou k 600. výročí připojení Těšínska k českým zemím v roce 1935. Park byl chloubou Frýdku, byl pečlivě udržován a až do šedesátých let dvacátého století zde byl trvale přítomen hlídač. Park v původní podobě zůstal až do období přípravy výstavby sídliště Slezská II, kdy byl potok „zatrubněn“ a začleněn do systému jednotné kanalizační sítě města. V sedmdesátých letech byly některé dosud nezpevněné úseky chodníků pokryty litým asfaltem. V letech 1991-1994 došlo k prvnímu, většímu, nikoli však zásadnímu, zásahu. Bylo provedeno kácení nevhodných dřevin, zpevněna některá vyšlapaná místa a vysazeny nové dřeviny. Základní plošná i prostorová koncepce však změněna nebyla. Vzhledem k minimální údržbě v minulosti se v havarijním stavu ocitl hlavní výstavní pavilon (dřevěné části byly zcela rozloženy dřevomorkou), a proto musel být zbořen. Na jeho místě je zatravněná plocha. Tentýž osud potkal i veřejné záchody v blízkosti ulic Sadová a Mánesova.

 

V roce 1993-1994 bylo otevřeno nové, v té době ojedinělé, dětské hřiště (do té doby byla všechna hřiště budována z typových kovových prvků). Opraven byl i hudební pavilon uprostřed parku. Po letech bylo i původní hřiště, převážně z dřevěných prvků, ve stavu, který vyžadoval celkovou rekonstrukci. Ta byla provedena v roce 2006. Protože porosty dále houstly a některé stromy začaly vykazovat zřejmé vady ve vitalitě a stabilitě, byl zadán projekt, který měl řešit odstranění nevhodných dřevin a navrhnout výsadbu nových. Částečně byl projekt realizován vletech 2008-2009. Od doby výstavy zůstala beze změny i cestní síť. Protože se dlouhá léta zajišťovala pouze běžná údržba, jsou Sady Svobody běžným městským parkem.

31.5.2020