Když se řekne Priessnitz, tak vás chlad zahřeje
Město Jeseník je nejmladším okresním městem v České republice. Statut okresního města mu byl obnovem v roce 1996. Město, které se v historii před rokem 1947 nazývalo Frývaldov, je proslulé svými lázněni. Ten, kdo ty lázně proslavil byl Vincenc Priessnitz, lázně a první vodoléčebný ústav na světě počátkem 20. let 19. století.
Priessnitzův obklad je natolik známá metoda, že je jasné, že základem léčby je chladná – až ledová – léčivá voda, která zde volně teče evropskou raritou, balneoparkem, který se rozprostírá nad lázeňským areálem. Pojetí balneoparku navazuje na tradiční vodoléčebné metody Vincenze Priessnitze a rozvíjí jeho světově proslulou filozofii léčby vodou, sluncem a pohybem.
Balneopark, postavený v přírodním areálu kudy protéká léčivý pramen, je koncipovaný jako stezka „vodní zahradou“ s jednotlivými zastaveními, která začíná u informačního centra za hlavní lázeňskou budovou Priessnitz. Jednotlivé zastávky trasy, vedené kolem starých pramenů, jsou citlivě zabudovány ve svazích.
V balneoparku můžete vyzkoušet Priessnitzovy přírodní lázně horních a dolních končetin: Priessnitzova léčba napomáhá snížení vysokého krevního tlaku, posílení imunitního systému, vymizení alergických projevů nebo léčbě bolesti hlavy.
V parku Vincenze Priessnitze naleznete ta pravá místa odpočinku a relaxace s nádhernými výhledy na Jeseníky. Určitě se zastavte v bylinkové zahrádce, s dětmi u dětského hřiště, oddechněte si u leknínového jezírka. A hlavně se nezapomeňte posadit na monumentální mramorovou lavici, chloubu celého parku.
Tato kulturní památka, na které se budete cítit skoro jako trpaslíci, byla zachráněna před úplnou zkázou v roce 2012. Její jedinečnost spočívá nejen v jejích rozměrech, ale také v netradičním sochařském reliéfu zobrazující návrat starých Germánů z lovu na medvěda. Lavici zhotovil pro městský park v Jeseníku akademický sochař a místní rodák Engelbert Kaps v letech 1913 až 1914. Na svém místě u bývalé vily Erwina Weisse, která je mimochodem mimořádně vydařenou reflexí na anglické hnutí Arts and Crafts, zůstala až do roku 2010. V květnu roku 2010 byla lavice zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. V říjnu 2010 byla kompletně včetně sochařské výzdoby rozebrána a převezena k restaurování. Další rok a půl lavice podstupovala náročnou omlazovací kúru, kdy se jeseničtí Germáni těšili té nejlepší péči restaurátorů Restaurátorské sochařské školy Akademie výtvarných umění v Praze. Do Jeseníku se vrátila v plné síle a navrácené kráse v květnu 2012.
Jižní svah
Nedílnou a hosty oblíbenou spojnicí mezi centrem lázní a okolní volnou přírodou je Jižní svah. Jeho výjimečnost spočívá v nepřekonatelných výhledech na hřebeny Hrubého Jeseníku a v ojedinělé sochařsko-krajinářské kompozici na jeho svazích, která platí za jeden z nejvýznamnějších českým land artů. Jedenáct sochařských objektů ze slezské žuly symbolizuje přírodní děje, lidskou existenci a jejich vzájemné propojení. Jejich vyvrcholením je monumentální socha „Vzepětí“ poukazující na moc lidské vůle. Nepřehlédnutelná je také Sluneční brána připomínající prehistorické dolmeny.
V Česku ojedinělou kompozici, pojmenovanou „Cesta života“, vytvořil v letech 1980-1985 brněnský sochař Jan Šimek (*1941) ve spolupráci se Zahradní architekturou Želešice. Autor se inspiroval až fantazijními jesenickými útvary na Červené hoře, Vozkovi nebo Petrových kamenech. Cesta začíná žulovými bloky v jejich přirozené přírodní formě, které mají připomínat nezkrotné přírodní síly. S výraznějším terénem svahu se postupně vyvíjí také forma kamenných kompozic. Vyvrcholením promyšleného souboru žulových bloků je monumentální socha „Vzepětí.“ V ní autor zachytil dramatický boj veškerých životních lidských sil s neživými silami přírody. Vzpínající se lidská postava tak symbolizuje moc lidské vůle a vnitřní síly.
Balneopark je vlastně speciální „vodní zahradou,“ která je současně jedinečným dílem zahradní architektury a tvorby krajiny. Můžete se v ní brodit potůčky, vyzkoušet Priessnitzovy lavičky nebo Priessnitzovy střiky. Na nejodvážnější návštěvníky čekají i přírodní sprchy se studenou pramenitou vodou. Ten nejpříjemnější pocit relaxace však zažijete na mateřídouškou provoněných slunečních terasách.
Priessnitzovy přírodní lázně horních a dolních končetin
Pro koupel dolních končetin je určen bazének s hloubkou 60 cm. A nezapomeňte na správnou techniku! Doporučujeme tzv. čapí pochod. Ve dvou žulových vanách vedle bazénku naopak můžete vyzkoušet tradiční koupel horních končetin. Nebojte se ponořit celé paže, tak je to správně.
Priessnitzova koupel nohou s akupresurou
Oblíbený je také bazének s výškou hladiny 20 cm, jehož dno je vyskládáno z oblázků různých velikostí. Dokonale si v něm promasírujete plosky nohou.
Priessnitzovy střiky
Priessnitzovy stříky nejsou jen pro odvážlivce. Nebojte se je vyzkoušet. Pro oblast hýždí a nohou jsou určeny dvě trysky ve výšce 75 cm. Pro promasírování a osvěžení ramen, zad a rukou jsou určeny další vě trysky ve výšce 120 cm.
Priessnitzova sprcha
Sám Priessnitz tvrdil, že intenzivní přírodní sprchu ordinuje jen silným povahám. Ale nebraňte se ji vyzkoušet! Pramenitá voda Vás osvěží.
A pokud některé procedury založené na střídání chladné vody a tepla v Balneoparku okusíte, slovy odborníků podpoříte svůj autonomní nervový systém, stimulujete samoléčebné mechanismy svého těla a výrazně zvýšíte celkovou odolnost organizmu proti infekci a psychickému stresu. „Léčebný účinek nemá chlad jako takový, ale teplo, které je studenou vodou následně vyvoláno.“ – to bylo krédo Vincence Priessnitze.
Balneopark Vincenze Priessnitze byl vybudován v roce 2010. Nositelem projektu je nezisková organizace Společnost Vincenze Priessnitze, z.s., která je klíčovým hybatelem aktivit popularizujících Priessnitzův odkaz. Na realizaci tohoto jedinečného projektu získala v roce 2010 finanční podporu Evropské unie.
OCENĚNÍ BALNEOPARKU
2015 – 1. místo Nejinspirativnější projekt OP přeshraniční spolupráce ČR-PL 2007-2013
2012 – 2. místo Park roku 2012
2012 – 1. místo Nejinspirativnější projekt roku 2011
Pro přípravu článku použity jako podklady webové stránky Priessnitzových lázní a Kudy z nudy, včetně fotodokumentace
Březen 2021
