(Za)chraňme (nejen) stromy
Je jeden článek, který jsme na webu před Vámi, našimi milými čtenáři, tajili tři čtvrtě roku. Opravdu se nám do něj nechtělo. Říkali jsme si, že už tak máte špatných zpráv dost. Dva roky pandemie, rychle rostoucí inflace, teď válka jen pár (stovek) kilometrů od našich hranic… Nicméně jako pozorní, přírodu obdivující a milující lidé jste stejně již museli informaci někde zachytit, takže dnes s „černým Petrem“ ven. Omlouváme se, že to tak trvalo. Ale aspoň onu zprávu v druhé části prošejkrujeme kapkou optimismu.
Téměř třetině druhů stromů, přesněji 29,9 procentům, hrozí podle vědců vyhynutí. To znamená, že na celém světě je dvakrát více ohrožených druhů stromů než ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady. Různou měrou je v nebezpečí až 59 procent – tedy šest z deseti (!) – všech druhů dřevin. Ty tak patří mezi nejohroženější biologické skupiny vůbec. A pokud přihlédneme k jejich významu pro ekosystém, je nebezpečí s ničím neporovnatelné. Vymizení by mohlo vyvolat globální kolaps celého životního prostředí.
Tuto velmi znepokojivou – vpravdě přelomovou – studii s názvem „State of the World’s Trees“ loni v září zveřejnila nadnárodní organizace sdružující světové botanické zahrady Botanic Gardens Conservation International (BGCI). Jistě, v dnešním světě poplašných zpráv, fake news, či známých manipulací se závěry i vědeckých prací (nejčastěji kvůli grantům, respektive penězům vůbec) může být skepse k takovým informacím značná. Nicméně „Stav stromů světa“ je završením pětileté neuvěřitelně náročné a zodpovědné práce nejen slovutných botaniků, ale i jejich více než 60 institucionálních partnerů včetně lesnických institucí a univerzit z celého světa. Do studie byly zahrnuty a zohledněny práce více než 500 expertů z mnoha zemí. Zprávu i její závěry zveřejněné v Londýně tedy musíme brát opravdu velmi, velmi vážně.
Citujme ze studie: „Prostřednictvím Global Tree Assessment (GTA) byl proveden intenzivní pětiletý výzkum zahrnující informace o celkem 58 497 druzích stromů po celém světě. Nyní víme, že na 30 % druhů stromů (v konkrétním vyjádření 17 510 druhů) je ohroženo vyhynutím a nejméně 142 druhů je ve volné přírodě již považováno za vyhynulé. Dalších 4 099 (7,1 %) druhů je aktuálně potenciálně ohrožených.“
Hlavními hrozbami pro dřeviny jsou kácení lesů a další formy ztráty stanovišť kvůli zemědělství, pastvě či průmyslovým lidským činnostem. Dále je tu legální i nelegální těžba dřeva, požáry, a samozřejmě šíření invazních škůdců a chorob. Změna klimatu má rovněž jasně měřitelný dopad.
Je pravdou, že podle Červeného seznamu IUCN (The International Union for Conservation of Nature’s Red List of Threatened Species) z r. 2020 jsou změny klimatu v první desítce hrozeb pro dřeviny trochu na chvostu (zhruba sedmina oproti prvnímu zemědělství). Experti se však shodují, že změny klimatu mají v posledních letech značně rostoucí vliv i rychlý další (ná)růstový potenciál.
Všichni známe krásy Amazonie. Ne-li z osobní zkušenosti, jistě z televize, dalších sdělovacích prostředků nebo Internetu. Víme i o kácení deštných pralesů a jeho důsledcích. Autoři studie se tomuto tématu samozřejmě také věnují. Musíme si ale uvědomit, že ani Evropa není v tomto smyslu oázou klidu. Jak správně připomněl český webový server voxpot.cz:
„Své ohrožené stromy má také Evropa, která je na různorodost druhů poměrně skromná. Za původní druhy evropského regionu lze považovat 454 stromů a 168 z nich nemusí přežít. Pokud započítáme i ty, o kterých nebyl nasbírán dostatek údajů, může jich být v nebezpečí až polovina.
‚Je alarmující, že více než polovině evropských endemických druhů stromů (tedy těch, jež se nacházejí pouze v Evropě) hrozí vyhynutí,‘ uvedl šéf odboru Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (MSOP) Craig Hilton-Taylor.“
Studie State of the World’s Trees uvádí v jedné ze svých tabulek i přímo Českou republiku („Czechia“). Na našem území roste dle dendrologů 84 druhů stromů, z toho 12 endemitů. Ohrožených je 14 druhů, tedy 17 procent. V procentuálním porovnání se sv. Helenou (69 %) nebo třeba Madagaskarem (59 %) to na první pohled nemusí vypadat tak hrozně. Celosvětový průměr zemí je však 11 procent. Naše stromy i my jsme tedy v tomto smyslu více než o polovinu ohroženější…
Třeba taková Brazílie je ale na tom podstatně hůře. Ohrožených je 20 procent (tedy zdánlivě jen o 3 procenta více), ale v této botanické kolébce bylo zaznamenáno 8847 původních druhů dřevin („native tree species“), z nichž 1788 je ohrožených. V Indonésii je dnes 1306 ohrožených z celkem 5716 druhů (23 %), v Malajsii 1295 z 5422 (24 %). Růžová není ani situace například v Číně – 890 z celkem 4608 patří mezi ohrožené druhy (19 %)…
Uveďme dva základní příklady od autorů studie, jaké má lidská činnost další vlivy na přírodu:
Na Borneu je expanze plantáží palmy olejné velkou hrozbou pro Dipterocarpaceae (jde o vyšší dvojděložné stromy s českým názvem čeledi „Dvojkřídláčovité“). Je to jedna z vůbec nejohroženějších skupin dřevin. Z wikipedie doplňme, že k příbuzným těchto ohrožených stromů na severu Bornea patří i „Menara“ (v překladu „Věž“), který je od r. 2019 považován za nejvyšší rostoucí tropický strom (jde o jedince ze stejné čeledi, konkrétně druhu Shorea faguetiana). Tyto stromy tvoří většinu nížinných stanovišť na ostrově a jejich úbytek vedl k tomu, že se živočišné druhy, jako orangutan bornejský, staly kriticky ohroženými.
Na již dříve zmíněném Madagaskaru způsobuje těžba dřeva, zejména ebenu a palisandru, rozsáhlou ztrátu stanovišť pro živočichy včetně hmyzu a dalších organismů. Totéž lze říci o mahagonových stromech a palisandrech v Karibiku nebo třeba v Brazílii.
Činnost člověka a klimatické změny mají bohužel velký vliv i na šíření parazitů a škůdců. Odbočme na chvíli od textu studie a připomeňme si se známým serverem ekolist.cz, že i naše borové lesy jsou v ohrožení. „Po klimaticky extrémním roce 2015 došlo v celé řadě oblastí Česka k náhlému zhoršení zdravotního stavu borovice lesní. Dramatickou dynamiku do celého procesu zdravotního kolapsu této dřeviny následně vnesla rychlá aktivizace sekundárních biotických škůdců, obzvláště podkorního a dřevokazného hmyzu, kteří svým kalamitním přemnožením způsobili chřadnutí a odumírání fyziologicky poškozených a oslabených porostů. … Mezi nejagresivnější podkorní hmyz v borových lesích v Česku patří několik druhů kůrovců, zejména lýkožrout vrcholkový a lýkožrout borový, v menší míře pak lýkohub menší a lýkohub sosnový. Další druhy kůrovců, jako např. lýkožrout protáhlý, navíc neustále rozšiřují svůj areál. … Je nutné omezit vliv škodlivých biotických činitelů a využít zásad integrované ochrany lesa (ekosystémový pohled, využívání antagonistických druhů, škůdce neposuzovat izolovaně, aplikovat obranná opatření nepoškozující podstatu lesního ekosystému). Vhodné metody ochrany lesa lze plánovat a aplikovat pouze s podrobnou znalostí škodlivých činitelů spolu s prognózou jejich vývoje. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti proto pro lesníky připravili praktický manuál ‚Ochrana borovice lesní před podkorním a dřevokazným hmyzem‘… Hlavní úsilí by nyní mělo směřovat k zamezení či alespoň omezení vzniku velkoplošného odumírání borových porostů, které spolu nese závažná ekologická, ekonomická a společenská rizika.“
Nejde však jen o boroví nebo třeba časté smrkové kalamity. Akademici z moravské Mendelovy univerzity loni v prosinci potvrdili, že jsou nuceni se intenzivně věnovat škůdcům listnatých stromů. Jak uvedli na svém webu: „Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků… Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví či štěpky. Nyní páchá lokální škody na jižní Moravě na ořešáku černém i ořešáku královském. … Problém se týká i zdravých a dosud neoslabených stromů. … Invazivní druh kůrovce přenáší s vysokou pravděpodobností nový dosud nepopsaný druh hub, který vytváří rozsáhlé nekrózy v lýku poškozené dřeviny…“
V úvodu jsme ale slíbili, že nebudeme jen posly špatných zpráv. Proto přimíchejme i zprávy lepší. Koneckonců sami ekologičtí, botaničtí a dendrologičtí experti připouštějí, že ještě nic není ztraceno. Jen si musí státy celého světa skutečně uvědomit, že je nejvyšší čas vzít rozum do hrsti a skutečně dělat vše nutné pro záchranu planety. Neválčit mezi sebou, nepolitikařit, a konečně zabránit drancování půdy, porostů, ovzduší – zkrátka celého našeho ekosystému.
Pár potěšujících informací si nyní půjčme opět ze zahraničí, tentokrát prostřednictvím zhruba pět let starého článku letemlesem.cz: „‚Překvapilo mě, když jsme zjistili, že stromy musíme počítat na biliony,‘“ říká Thomas Crowther z Yale School of Forestry and Environmental Studies. Crowther a jeho spolupracovníci z patnácti zemí využili k celosvětové inventuře stromů vysoce kvalitní satelitní snímky, přímá pozorování z přírody i složité výpočty na vysoce výkonných superpočítačích. Celkem vědci stanovili počty stromů na 400 000 polích světové mapy. Když s tímto projektem před dvěma roky začínali, odhadoval se počet stromů na Zemi na zhruba 400 miliard. Na každého obyvatele Země se počítalo s jednašedesáti stromy. Crowtherův tým však došel k číslu sedmkrát vyššímu. Podle kalkulací zveřejněných ve vědeckém časopise Nature roste na Zemi 3,04 bilionu stromů. Na jednoho člověka tak připadá 422 stromů. Nejhustší lesní porosty se nacházejí v subarktických oblastech Ruska, Skandinávie a Severní Ameriky. Tam na mnoha místech platí pravidlo, že co čtvereční metr, to jeden strom. Severské lesy ale nepředstavují nejrozsáhlejší lesní porosty, a proto se v nich nachází jen 24 % všech stromů. Největší plochy lesů se rozkládají v tropech, kde roste 43 % stromů.“
Česká republika se zalesňuje. Lesy zabírají zhruba 34 procent plochy naší země. Proti období první republiky údajně hmota stromů dokonce vzrostla na dvojnásobek. Tak například v r. 2015 rostlo v našich lesích – jazykem lesníků – celkem 693 milionů metrů krychlových dřeva.
Velmi známým je fakt, že v stromové říši České republiky nadpoloviční většinou drtivě převládá smrk ztepilý. Dobrou zprávou je, že se v posledních letech postupně přechází k modernějším způsobům výsadby, přičemž zastoupení listnáčů významně roste. Podle Českého statistického úřadu se dokonce plocha zalesňovaná listnatými stromy v roce 2019 meziročně zvedla z 9 505 na 14 716 hektarů a poprvé tak tímto nárůstem (samozřejmě nikoli co do úhrnné plochy) překonala jehličnany. Experti to kupříkladu pro Český rozhlas označili za „tichou revoluci“ a jeden z pozitivních důsledků sucha a kůrovcové kalamity let minulých. Dlouhá léta totiž majitelé lesů (včetně státu) hojně upřednostňovali výsadbu smrků či borovic. Rychle rostly a dobře se prodávaly…
Studie BGCI State of the World’s Trees, jak jsme též již výše uvedli, hovoří celkem o 58 497 druzích dřevin. O několik let dříve se uváděl údaj 60 065 či někde 62 000 druhů, v letošním roce jste možná zaznamenali číslovku ještě vyšší. Důvodů pro tyto rozdíly je celá řada. Počty se upřesňují, zjišťování, analýza dat i výpočty jsou opravdu nesmírně náročné, odborná klasifikace se také upřesňuje a doplňuje. Je to práce detektivní, připomínající též skládání lega nebo spíše puzzle. Namísto dílků jde ale o informace a digitální data. Dřeviny se navíc musí katalogizovat. Vědci stromy měří, zjišťují jejich zdraví a životní cyklus, zabývají se jejich biotopem a podobně. Tým složený z více než stovky expertů z celého světa letos v prestižním časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America) zveřejnil, že dle jejich výzkumu a odhadů roste na Zemi 73 274 druhů stromů, včetně cca 9 200 druhů, jež dosud nebyly objeveny. K výsledkům byly použity i poznatky českých vědců, zejména z Botanického ústavu AV ČR. Akademie věd k tomu na svých webových stránkách letos v únoru doplnila: „Pro účely studie byly zkombinovány údaje o početnosti a výskytu stromů ze dvou globálních datových souborů – z Global Forest Biodiversity Initiative a TREECHANGE – které využívají pozemní data z lesních ploch. Vědci tak vytvořili jednu obrovskou globální sadu dat, jež poskytla údaje o 64 100 zdokumentovaných druhů po celém světě. K odhadu počtu neznámých druhů byla použita metoda, již vymyslel matematik Alan Turing během druhé světové války k rozluštění nacistického kódu. … ‚Polovina až dvě třetiny všech již známých druhů stromů se vyskytuje v tropických a subtropických vlhkých lesích, které jsou druhově bohaté a zároveň málo prozkoumané. Je pravděpodobné, že se zde vyskytuje i podstatná část dosud nepopsaných druhů. Zhruba 40 % neobjevených druhů se zřejmě nachází v Jižní Americe, proto má ochrana a výzkum tamních lesů tak obrovský význam,‘ dodal Jiří Doležal z Botanického ústavu.“
Na závěr, milí čtenáři, dovolte jedno možná trochu klišé. Dřeviny v žádném případě nejsou jen a pouze sebekrásnější stromy či keře. BGCI pro média a veřejnost zcela správně uvádí: „Stromy a jejich druhy jsou páteří přírodního ekosystému. Ukládají 50 procent světového suchozemského uhlíku a jsou v neposlední řadě nárazníkem před extrémním počasím včetně hurikánů nebo tsunami.
Mnoho ohrožených druhů stromů poskytuje stanoviště a potravu pro miliony dalších druhů ptáků, savců, obojživelníků, plazů, hmyzu a mikroorganismů. Vyhynutí i jediného druhu stromu by mohlo způsobit dominový efekt, jenž by katalyzoval ztrátu řady dalších druhů.
Dosud se dostávalo největší pozornosti zvířatům, protože vyžadují naléhavou ochranu. Vzhledem k tomu, že třetina druhů stromů je na pokraji vyhynutí, doufáme, že Zpráva o stavu stromů světa zvýší povědomí o dřevinách, jež jsou stejně ohroženy a stejně tak vyžadují rozumná a včasná systémová opatření k zabránění vyhynutí.“
(květen 2022)
